Singapore info:
Wikipedia o Singapore
Jako každý odlet tak i ten můj začal balením, loučením a odjezdem na letiště.
Ona prvně zmíněná aktivita nebyla vůbec lehká. Zabalit věci na 4 měsíce do jednoho batohu a vejít se zároveň do váhového limitu 20 kg nebylo úplně triviální. Po hodinách sepisování, skládání, třídění a ujišťování jsem byl zabalen a připraven přejít na fázi dvě.
Fáze dvě, rozloučení. Rozloučit se se všemi blízkými a milovanými člověku zabere dost energie a uvede ho do smutné nálady. V mé mysli padaly otázky typu "Mám tam vůbec jet?" nebo "Mám to zapotřebí?" atd. Hold to patří ke každé cestě stejně jako přivítání při návratu, které loučení určitě převáží.
Cesta autem ubíhala rychle a během chviličky jsme překročili německé hranice a už nám k letišti moc nezbývalo. Byly asi 4 hodiny ráno, když jsme dorazili do cíle. Náš let ještě ani nebyl na tabuli odletů, byl až v 11 hodin. Tudíž nás čekalo 7 hodin čekání na letišti. To jsme ještě netušili, co během nic zažijeme za dobrodružství. Mamka s Patrikem odjeli a mě nezbývalo nic jiného než zamáčknout slzu a uchýlit se do odletové haly.
Čas utíkal a najednou už bylo 9 hodin ráno, čas kdy otevřeli check-in pro náš let. Nikam jsme s Honzou nepospíchali a tak jsme se přiloudali k pánovi ve vestičce s logem Qatar Airlines. Vytáhli jsme naši jednosměrnou letenku a s úsměvem ji podáváme onomu pánovi a on nám ji, ale už ne s úsměvem, vrací. Že prý lituje, ale nemůže nás odbavit, protože singapurská imigrační politika vyžaduje od občanů z ČR lístek směrem ven ze Singapuru nebo platná visa. Ani naše zvací dopisy nefungovaly a pán za přepážkou byl neoblomný.
To byla pro nás hrozná informace. Po chvilce jsme se oklepali, polkli a zeptali se jaké máme možnosti. První byla jet na ambasádu Singapuru a zařídit si platná víza, což nepřipadalo v úvahu, protože nikdo nevěděl kde se ambasády nacházejí a časově by nám to určitě cestu zkomplikovalo. Druhá možnost byla koupit si do hodiny a půl lístek ven ze Singapuru a tak pokračovat v původním plánu. Ale kam? A na kdy? A kde? A za co?
Přemýšleli jsme a poptávali se po letišti na ceny letenek do nejrůznějších destinací. Vše bylo poměrně drahé a tak jsme se začali shánět po internetu a tiskárně. Měli jsme štěstí. Našli jsme veřejné počítače s tiskárnou. Rychle jsme udělali analýzu cen a destinací a dohodli jsme se, že poletíme od 20.2. 2009 na 8 dní (v tu dobu máme pololetní prázdniny) na Filipíny. Cena letenek byla více než akční. V tu chvíli nám do zavření check-inů zbývalo asi 45 minut. Měli jsme ale strach, jestli se nevyskytnou problémy při placení s letenkou a jestli se nám ji podaří vytisknout včas. Nakonec se zadařilo a my jsme se pohodlně stihli odbavit a nasednout do letadla....
Let byl poměrně dlouhý, hlavně díky sedmi hodinovému čekání v Kataru. K mému údivu to uteklo strašně rychle a díky prvotřídnímu servisu Qatar air jsme měli velmi příjemný let.
"Mám tam vůbec jed?"
OdpovědětVymazatDobrý vtip :)